Úvod / Sraz KometaFans v červenci 2020 ve sklípku vín Skalák aneb ,,Mise na východ''

Sraz KometaFans v červenci 2020 ve sklípku vín Skalák aneb ,,Mise na východ''

KometaFans - to není jen skvělý diskuzní web pro fanoušky naší hokejové Komety. Scházejí se i osobně na předem domluvených akcích a skvěle se baví!

B r n o / S k a l k a  u  J e ž o v a  -  (Sklep Skalák, 24. - 25. července 2020)

Odjezd z našeho království proběhl přesně podle instrukcí náčelníka. Ten ovšem proti všem zvyklostem nepoužil k dopravě svůj oblíbený Bugatti výron, ale nenápadný dopravní vehikl, takže na parkovišti Lidlového centra zůstali další zájemci o cestu za hranice všedních dnů. Dežo a Eržika za námi ještě dlouho smutně hrozili pěstičkami. Náčelník Degusto vedl svůj vůz k cíli strojově přesně jako pilot A10. Pouze při přepínání módu ze zážehového na vznětový a z elektra na vodíkový se pod podlahou ozývalo podivné bušení. Po nějaké době však vyšlo najevo, že to byl malý Ferko, který se na parkovišti ještě stačil přikurtovat k výfuku. Pustil se až při vjezdu do Slavkova a zbytek cesty už byl bez rušivých efektů.

Bohužel, náš triumfální příjezd s Modrobílou vlajkou na voze nezaznamenala žádná kamera z mnoha našich TV stanic. Pravděpodobně jsme přešvihli finanční požadavky na vysílací práva. / Didovižír to říkal dopředu, že příjezd na parkoviště a dva rozhovory za miliardu nevezmou/ . Moment překvapení byl evidentní - ani bečku nestačili ještě narazit. Byli jsme také trošku překvapeni, protože celá polovina ze dvou servírek se hlásila ke žlutomodrým barvám. Rétorikou velice a hlavně hlasitě obdařený Degusto, uklidňoval situaci smírným ,,Bééééz obav, my nejsme béééézohlední''. Tím si vyloženě získal srdce a obdiv většiny skvělého personálu. K přátelskému ovzduší přispěl i charismatický Suzbytek alias F:R:Čech, potažmo D. Hůlka, s nabídkou welcomedrinku. Třeba takový Didovižír po ujištění, že je to zdarma, se přivítal třikrát.

V příjemně chladném salónku jsme společně se Serenátou a Serenátem, optimisticky naloženým Degustem, Suzbytkem a jeho dcerkou - kterou neustále a tvrdošijně vydával za manželku - vyčkávali na příjezd ostatních. Didovižíra trochu iritoval pohled na výzdobu interiéru salónku. Desítky trofejí parožnatců i rožnatců doplněných ptačími tělíčky a vévodící medvědí kožešina. Desítky generací Homo Habilis zajisté nemohly takové množství spotřebovat k obživě.

Čerstvé svatební koláčky, chlebíčky se škvarkovou a sýrovou pomazánkou, zapíjené chmelovým nápojem, mu však chmury velice brzo zatrhly. V návalu eufórie se všichni přestěhovali pod venkovní přístřešek, nad který se ve stejné době přestěhovala i temná mračna.

Vůbec nás to ale nerozhodilo, protože jsme se věnovali hromadnému vítání přibyvších. Georges family, Chorvata, který přijel i s perfektní Majoránkou, nezničitelný Bombafrog s neodolatelným úsměvem a Malborec s velice příjemným překvapením v podobě Hřmotné bratřičky. Vzhledem ke skutečnosti, co přítomná osoba - to osobnost, hovořili jsme všichni naráz. Zřejmě podle citace ,,Rád hovořím s inteligentními lidmi - proto trpím samomluvou.'' Nikdo si určitě nepamatuje, o čem se řeč vůbec vedla. Nade všemi dominoval hlas Degusty, kterého rétoriku jistě vyučoval sám Cicero u řeckého pobřeží. Lehce se tak stalo, že bouře, která udeřila, se ztratila v Degustově hodnocení kvality toaletního papíru. Zásadní ale bylo to, že náš přístřešek byl od živorodého výčepu oddělen širokým parkovištěm. Zatímco déšt' upgradeoval do lijáku a posléze do ledových projektilů, naše sklenice docela vyschly. Dívčí obsluha, stojíc u dveří zdroje, sledovala, jak si ti podivní, modrobílí tvorové fotí a natáčí ledové bombardování střech jejich luxusních vozidel. Škodolibým vrtěním hlavy odmítala vstoupit do vodní apokalypsy. Asi po deseti minutách to opilec Didovižír nevydržel a stylem čubička překonal parkoviště s kríglem v čumáku.

Ani ponožky neměl suchý za těch pár temp. Ironií osudu bylo, že když se vracel s plnými sklenicemi, bylo po dešti. Další dění bylo i nadále hekticky optimistické a vzletné názory většiny přítomných patřičně stavěla na pevnou zem opozice v podobě Bombafroga, který souhlasil jen v situacích, kdy se ho obsluha ptala, zda si dá něco k pití. Krásné zpestření nastalo při ochutnávce vín s odborným výkladem someliera. Vzorky byly prostě skvělé a výklad jistě také. Bohužel Cicerův žák Degusto začal souběžně hovořit o problematice odstraňování hmyzu z čelního skla vozu. Z výkladu fundovaného znalce vín si proto pamatuji jen to, že kořeny révy mohou dosáhnout i třicet metrů k jádru planety. Ochutnávka pokračovala prohlídkou lisovny, přípravny, stáčírny. Všechny ohromila i místnost s mnoha nerezovými tanky, kde víno čeká na stočení do lahví. Z jednoho tanku nám bylo odcvrknuto do skleniček a málem došlo k šarvátce. Je ovšem pravdou, že takové víno člověk nepije každé desetiletí. Tlačenice těch, kteří chtěli nášup, kulminovala a byla ukončena až ve chvíli, kdy Malborec celý tank zabavil, koupil a dal na něj kulaté razítko. Bombafrog sice začal z druhé strany vrtat dírku, ale propisovací tužka na nerez nestačila.

Po následném, zběsilém nakupování všech dostupných vzorků, nás nalákala vůně švédského stolečku. Didovižír vůbec nevěděl, co do něho napadalo, protože než to detekoval, bylo to v něm. Večer a část noci probíhala v decentním stylu a bohužel nechyběl ani přípitek na ztracený život mladého borce, nadějného hokejisty - R.I.P. . Pak postupně probíhaly vážné i nevážné debaty, při kterých se postupně vytráceli jednotlivci do svých pokojíčků. V první třetině odkráčel se svými dary i Bombafrog, i když ráno tvrdil, že tam byl poslední. Při usínání Didovižíra mu v uších zněl zpěv malých frogíšků z blízkého rybníčku i halasný hovor a smích Degusty.

Ráno bylo stejně vlídné a milé jako celý pobyt. Nebylot' žádného nezdravého alkoholu, tak hlavy byly čisté a průchozí balkónek se brzy zaplnil Komet'ákama v nedbalkách na ranním pohovoru. Takový klid a mír v koncentrované podobě. Snídaně opět ve veselém duchu. Didovižír si naložil chutné párky na poloviční talíř a několikrát je sbíral po zemi. Degusto, jako uznávaný oborník na kávovary, se dočkal kávy až na čtvrtý pokus. I personál se nestačil divit, co všechno ten přístroj dokáže vyrobit - samostatně našlehané mléko bez kávoviny, káva všude jinde než v šálku, dvojitá káva v jednom mililitru a podobně.

Všechno hezké jednou končí a ten náš minisraz také došel ke konci. Takovou porci skvělých lidí když člověk potká, tak by si to měl sakramentsky vážit. Ještě před odjezdem se Didovižír rozloučil s trpělivým a ochotným personálem ryzí moravštinou ''We will back wery soon - jen co třikrát výjde moon''. Pak už jen zachytil omdlévající servírku /jistě nadšením/ a odjížděl prašnou silnicí do ranního zapadajícího slunce.

 

Autor textu: Jido

Zpracovatel článku: steve_hawkins

 

Předchozí 1 > [strana: 1/1, záznamů: 4]
arnasea.b arnasea.b 27.07.20 18:32 [86632]

Je vidět , že jste se dobře bavili a moc vám to přeju . Vtipně napsáno .*18**196*

IP: 109.81.213.--
Srb Srb Admin +3 / 0 27.07.20 08:55 [86620]

Vikend, na ktery budeme s Majorankou dlouho vzpominat, ktery byl naprosto bajecny a to i diky vam vsem. Bylo fajn vas poznat pratele. Snad se zase brzy uvidime.*225*

„Karma je zdarma“
IP: 89.203.221.--
Jido Jido 27.07.20 06:34 [86618]

Lidičkové moji

Tak suprově už jsem se dlouho necítil a to jenom díky Vám

IP: 85.13.72.--
gusta gusta +6 / 0 26.07.20 19:30 [86596]

Kurna JIDO, tys to zabil!!!!

„ #10 – Což takhle dát si špenát?“
IP: 94.112.86.--
Předchozí 1 > [strana: 1/1, záznamů: 4]
K přidání komentáře se prosím přihlašte
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace